Klub Spisovatelů na Howrse
Chika-chan
Přezdívka na Howrse: Keila DarkPaw
Výtvory ...
Všude je tma. Nic nevidím. Jen své zářivě bílé ruce, které v té černočerné tmě jakoby zářily. Vůbec nevím kde jsem se tady vzal, ale nebojím se. Sedím na ledové zemi, podobné té ve vězení. Po patnácti minutách civění někam před sebe, jsem se začal nudit. Kdybych se zvedl tak bych se asi přerazil o něco co tu možná ani není. Neslyším ani uklidňující tikot hodin nebo kapání vody z nedovřeného vodovodu. Je to frustrující. Pár metrů ode mě se něco zaleskne. A znovu. Moc mě zajímá co tam je, tak jdu na všechny čtyři jako pes a vydám se k tomu. Chmatám po tom rukama a když na to narazím pořežu se. Vezmu to do ruky a poznám že je to nůž. Podívám se na svou pořezanou ruku a slíznu z ní krev. V puse se mi rozlije rezevá chuť, kterou naprosto zbožňnuji. Otočím se zpátky na místo ze kterého jsem se dostal sem a uvidím...krvavě červené oči, které na mě upřeně hledí. Moje srdce jednou vynechá. Ty oči blikají. Pak mi ale dojde, že neblikají ale mrkají. Je tam člověk.
"Člověk?" zasyčí někdo. "To je urážka..." dodá někdo tím syčivým hlasem. Naskočí mi husí kůže. Ten někdo čte myšlenky, he?
"Ehh.." dostanu ze sebe. Ty oči zmizí. Zrychlí se mi tep. Začnu těkat očima ve tmě, když v tom se ty oči objeví přímo přede mnou.
"Bojíš se?" zeptají se mě "oči" a ovane mě jejich teplý dech, který mě div nepošle do mdlob, protože voní tak sladce.
"Nevím proč se mě na to ptáš, když odpověď znáš." procedím skrz zaťaté zuby. Nevím proč, ale ta osoba přede mnou mě rozčiluje.
"Hm, asi protože tu odpověď chci slyšet z tvých úst a né z tvé hlavy." Osoba přede mnou se usmála a ukázala své bílé zuby, které nevypadaly jako ty lidské. Mlčel jsem. Mlčel jsem dobrých pět minut.
"Pročpak nemluvíš?" zašeptala mi do ucha osoba, která teď nebyla přede mnou, ale za mnou. Zase jsem mlčel. Nehodlal jsem s tou osobou mluvit. Stále jsem v rukou svíral onen nůž. Osoba zavrčela a vytrhla mi ho z rukou. Polknul jsem.
"Nemám rád chlapečky, kteří se mnou nemluví a trucují." řekl ostře. Hned na to jsem ucítil jak se mi do ramene zarývá něco ostrého. Byl to ten nůž. Vykřikl jsem bolestí a uslyšel jsem smích u mého ucha. To samé následovalo i na mém stehnu, i když už ne tak ostře.
"Dost..." vydal jsem ze sebe, po pár nesnesitelných minutách řezaní a mučení. Byl jsem celý od krve i když jsem to neviděl. Ale cítil jsem jak mi po šech částí těla teče krev.
"A kouzelné slůvko?" zeptal se mě výsměšně. Vzdychl jsem a uviděl jsem jak se mu v očích nebezpěčně blýsklo a následovalo říznutí do tváře.
"Prosím..." zaskučel jsem. Nebyl jsem zvyklý na to, že mám někoho prosit. Jsem přece hrabě, ten nikoho neprosí...
"Tak, budeš si se mnou povídat?" optal se. Nezbývalo mi nic jiného než souhlasit.
"Ano." řekl jsem. Oči se přesunuly níže, byly na úrovni mích očí.
"Co jsi zač?" zeptal jsem se ho. "Hmm, proč tě to zajímá?" zeptal se zase on. Vzdychl jsem. "Prostě mě to zajímá a je nefér, že ty víš že jsem člověk ale já nevím co jsi." odpověděl jsem mu na jeho otázku. Oči se přivřely. "Jsem démon." odpověděl prostě a mě to nepřekvapilo. Tak nějak jsem to tušil.
"Proč tu jsem?" vyhrkl jsem další otázku. "Tuhle otázku jsem čekal a je na ní lehká odpověď" usmál se démon "myslíš si, že jsi něco víc než ostatní lidé, protože si hrabě." odpověděl mi a já byl zaskočený. Tohle mi ještě nikdo neřekl. "Ale myslíš špatně. Jsi stejně ubohý jako ostatní lidská havěť. Kdybych chtěl, tak tě tu pouhým lusknutím zabiju, ale jelikož jsem hodný," démon ukázal své zuby "nechám tě žít. Dám ti šanci, začít žít jiný život. Život ve kterém se budeš chovat k ostatním jako k sobě rovným." rozkázal.
"Ale hrabětem budu pořád, ne?" zeptal jsem se rychle. "Ano." odpověděl s odporem démon. Pak oči zmizeli. Nastalo hrobové ticho. Po chvilce jsem uslyšel hlasité lusknutí....
Probral jsem se u sebe v pokoji. Byl jsem stále od krve a pořezaný. Prohlížel jsem se když v tom někdo zaklepal a vešel. Byl to komorník. Tvář měl sklopenou a když byl u mé postele zvednul jí.
"Dobré ráno, pane."řekl. Měl červené oči a já si uvědomil, že můj život už nikdy nebude jako dřív.
Novinky
27.10.2013 09:45
Ahojte,
hledám novou zástupkyni (budou dvě) jelikož vážně to moc nestíhám.
Pokud máte zájem, piště...
Štítky
Nebyly nalezeny žádné štítky.
Kontakt
Klub Spisovatelů
m.ichalk.a1999@seznam.cz
© 2013 Všechna práva vyhrazena.
